Sázení ovocných dřevin
Vše o sázení ovocných dřevin. Kdy je nejvhodnější čas výsadby, kam a jak daleko je od sebe vysadit, jaké způsoby výsadby máme k dispozici až po samotnou výsadbu krok za krokem.
Prostokořené nebo v květináčích?
Stromy můžeme koupit prostokořenné (nikoli pravokořenné) a nebo v květináčích. Strom v květináči má již vytvořený pěkný kořenový bal s drobnými kořínky a nemusíme čekat, než si jej vytvoří v zemi po zasazení. Strom prostokořenný je pouze strom s kořínky, prodávají se bez hlíny.
Stromy v květináčích
Můžeme sázet kdykoli během roku. Pokud zvolíme letní výsadbu, je nutné strom dostatečně zlévat. Tyto stromy mohou začít intenzivně růst ihned po výsadbě, pokud jím zajistíme vhodné podmínky.
Prostokořenné stromy
Jsou jejich opakem. Po výsadbě potřebují nejdříve vytvořit kořenový systém, aby utáhly svojí horní polovinu. Ideální je tyto stromy stromky po zasazení řádně seříznout, aby nedošlo k rychlému vyhnání dlouhých větví s velkým množstvím listí a následným velkým letním odparem vody, který by malý kořenový systém neutáhl. Strom by tak sám sebe usušil. Provedením řezu se přesměruje energie a intenzita růstu do vývoje kořenového systému. Tyto stromky nejsou vůbec vhodné pro letní výsadby. Sází se pouze na podzim nebo z jara, dokud jim nevyraší první listy.
Pro velké výsadby se hodí více, jsou levnější a snad se s mnohem lépe manipuluje.
Podnož stromu, je-li nějaká
Zvolením vhodné podnože ovlivníme vlastnosti stromu, jeho vzrůst, odolnost mrazu a také to, v jakém typu půdy se mu bude dařit. Viz. Podnože ovocných stromů
Kdy nejvhodnější čas výsadby?
Doba výsadby je nejlepší na podzim. Stromy přes zimu zapustí kořeny i když nadzemní část stromu „spí“ a z jara již mohou pěkně růst. Při jarních výsadbách bude růst stromů závislý na zálivce a při letních výsadbách se bez zálivky neobejdou
Podzimní výsadba také přeje ruční práci. Je již příjemné počasí pro manuální práci a po častějších deštích s nižší teplotou je půda krásně poddajná a kope se skoro samo..
Umístění dřevin v zahradě?
Pro otázku kam je nejlepší vycházet z nějakého návrhu, ať už detailního nebo alespoň letmého.
Viz. Návrh zahrady
Vhodné je zvolit velikost stromu vzhledem ke svému okolí a účelu, s jakým jej sázíme. Máme-li dostatek místa, pak jde pouze o umístění, jeli-li místa méně, buď můžeme strom následně udržovat v požadované velikosti řezem.
Viz. Řez ovocných stromů, nebo zvolením vhodné podnože.
Vhodné vzdálenosti pro výsadbu
Zde už záleží pouze na účelu, jaký sledujeme.
Jedlý les
V jedlém lese se vysazuje tak, aby vznikalo co nejvíce úrodných okrajů. Rozumí se tím prosvětlený předěl. Ten už vzniká, když je mezi korunami dospělých stromů rozestup pouze několik metrů. Nejčastěji to bude 1 až 5 metrů podle velikosti pozemku. Pokud koruna jabloně má v plné zralosti průměr 6m a kmen je ve středu, bude to k dalšímu kmenu stromu minimálně 6+1m a ideálně 6+3m (pokud to také bude strom s velikostí koruny 6m).
Vzdálenost je větší, než běžně udávaný spon pro výsadbu.
Sluneční past
Stromy v sluneční pasti viz. Práce s živly – oheň, již tvoří samy o sobě dlouhý a úrodný předěl z jižní strany. Naopak ze severní strany je jejich účelem vytvoření bariéry pro chráněný vnitřní prostor sluneční pasti. Funkce plodnosti je kombinovaná s funkcí ochrany. Výsadba bude prováděna na takovou vzdálenost, aby se koruny stromů v dospělosti překrývali o 1 až 2m. Vzdálenost výše zmíněných jabloní by tedy byla 6-1m až 6-2m.
Jedlý živý plot
Jedlý plot také může být doplněn o stromy, zde pak záleží na našich požadavcích, zda je vysazujeme kvůli nedostatku místa a rádi bychom velkou úrodu, zda chceme chránit před zraky lidí, hlukem, nebo prachem.
Větrolam
Stromy ve větrolamu také mohou být i ovocné. Primárním úkolem je zde vytvoření hradby a oslabení větru, výsadba by byla na vzdálenost 1m až 2m mezi kmeny.
Les
Zde již není myšlen jedlý les, ale normální les. Ale i v tomto lese mohou být stromy s jedlýmí plody. Ořešáky, jedlé kaštany, cukrové javory a další jsou lesní stromy a mohou zde mít své místo. Zde pak již žádná pravidla nejsou. Obecně se říká, že aby les plnil funkci lesního ekosystému, musí mít alespoň 500m2.
Velikost jámy pro výsadbu
Čím větší jáma a čím kvalitnějším materiálem je vyplněná, tím lépe strom, nebo keř poroste (ne vždy to musí platit). Při výsadbě může jít o velké množství stromů a keřů a je nutné zvážit naše limity.
U stromů půjde nejčastěji o jámu 80x80x50cm. Stromy, které jsou pro nás nějak významné a rádi bychom jim dopřáli ty nejlepší startovací podmínky můžeme sázet do jámy 100x100x100cm.
Pro keře budou ideální jámy cca poloviční – 40x40x30.
Pro výsadbu můžeme použit stejný princip jako pro budování záhonů.
Viz. Permakulturní záhony
Jaké jsou podmínky, kde chceme sázet?
Pokud je místo podmáčené, je vhodné sázet nad úroveň terénu, aby srdce rostliny nestálo ve vodě.
Viz. Guild – založení.
Na suchém místě by byla logika obrácená, tvořily bychom „lavory“. Stejné možnosti a ještě více se nám nabízí v kopci, tvoření různých teras nebo zapuštěných lavorů pro zachytávání vody v kombinaci se svejly.
Viz. Práce s živly – země.
Postup výsadby
Příklad z foto příběhu.
Díra je vždy na 4 pořádné rýče (2×2), jedná se o sázení keřů, na stromy jsem dělal díru na 16 rýčů (4×4). Hluboká je na plný rýč, další cca půl rýč je nad úroveň terénu.
Následuje rozpůlení drnů, aby jich bylo celkem 8, dva kusy na každou stranu jamy jako okraje. Naplnění kompostem po úroveň terénu a dosypání zeminou po úroveň vyvýšených okrajů. Rozhrnutí zeminy, nasypání symbivitu, poté finální úpravu do „lavoru“ a zamulčování.
Ukotvení stromů
Pokud je strom větší, je vhodné jej ukotvit. Větší stromy v zahradnictví mají velmi malý poměr kořenového balu k velikosti koruny. Právě kořenový bal slouží jako přirozené kotvení stromu a pokud je tento poměr malý, bude silnější vítr se stromem pohybovat a v zemi se bude hýbat celý kořenový bal, nově rostoucí kořenová vlákna tak budou neustále přetrhávána a strom nebude dobře růst. V extrémním případě by mohlo dojít k vyvrácení celého stromu.
Strom také mohou vyvracet přívalové deště, zvířata, nebo podmáčená půda.
Jak strom ukotvit?
- Podle velikosti stromu použijeme buď jeden, dva nebo tři kůly. Pří použití méně než tří kůlů je nutné zohlednit směr převládajících větrů.
- Kůly zatlučeme alespoň na 1/4 do země, ideální může být až 1/3, nebo 1/2 kůlu z zemi. Zatím nezáleží jak jsou kůly vysoko, výšku upravíme následně.
- V případě použití tří kůlů použijeme příčky, které připevníme navrchu kůlů pro jejich pevné spojení a vytvoříme tak ohrádku. Ohrádka by měla být položené těsně pod korunou. Minimálně ve výšce 2/3 kmene.
- Když je ohrádka hotová, odřežeme přečnívající zbytky kůlů.
- Místo, kde bude vedeno přes kmen ukotvení je vhodné ochránit třeba jutou nebo kokosový vláknem.
- Kmen ukotvíme ke každému kůlu formou oka. Popruh připevníme hřebíkem nebo vrutem do kůlu těsně pod ohrádkou, vyvedeme kolem kmenu a opět chytíme ve stejném místě. Toto zopakujeme u každého kůlu a dbáme na to, aby byl strom vedený vzhůru krásně vzpřímeně.
- Pokud je kmen v nějakém místě prohnutý, připevníme jej ve vypouklém místě dalšími oky tak, aby se kmen narovnal.
Nikdy bychom neměli vázat drátem nebo provazem, vždy nějakým plochým popruhem, aby nedocházelo k prořezávání kmenu.
Ukotvení je ideální ponechat dvě až tři sezóny.
Ochrana před zvířaty
Jámy pro výsadbu můžeme vystlat nepozinkovaným pletivem pro králíky, které strom po několik let ochrání před hryzci a hlodavci, dokud nezesílí. Pletivo se časem rozloží.
Pletivo se položí do jámy (případně do užšího prostoru kolem kořenového balu), zasype se kompostem, vloží se do něj bal stromu a následně se stáhne nad úrovní terénu kolem kmenu.
Pokud stromy sázíme na neoploceném pozemku, je vhodné pletivem ochránit kmen stromu před zvěří a v případě keřů udělat o něco větší válec kolem celého keře.