Řez ovocných stromů
Řezat, nebo neřezat ovocné stromy?
Snad zde najdeš představu, nebo inspiraci o tom, jak by jsi chtěl přistupovat k stromům u sebe na zahradě.
Proč se ovocné stromy řežou
Z pohledu permakultury, se budeme spíše zaměřovat na řez z důvodu omezení velikosti stromu v dospělém stavu, odstranění starých větví a případné prosvětlení koruny.
Velikost stromu v první řadě můžeme ovlivnit tím, zda bude pravokořenný. Pak z nej pravděpodobně vyroste obrovský strom, nebo strom roubovaný, zde pak určí vzrůst vlastnosti podnože. Pokud nám nevyhovuje budoucí velikost, nebo tvar koruny stromu, můžeme jí řezem přizpůsobit našim požadavkům.
Odkud pochází sklon většiny lidí, kteří jsou studování v oboru, nebo se stali odborníky během života razantně zasahovat do růstu? Odpovědí je, že ať si to uvědomuji nebo ne, podklady při učení, které jsou obecně přijaty, jsou připravované vlastně pro „průmyslovou“ produkci ovoce. Obecně tím trpí všechny obory a jakékoli studium je podloženo téměř vždy tím, aby uplatnění nabytých zkušeností přineslo maximální zisk a ostatní aspekty jsou opomíjeny.
Otázka pak je na nás, jaký strom chceme mít na zahradě, co od něj očekáváme a jaký přístup je nám nejbližší, nebo pro nás má opodastanění.
My pak máme na výběr z tří přístupů – neřezat vůbec, řezat trochu a řezat silně.
Na závěr je také dobré si zodpovědět otázku, kolik ovoce vlastně potřebujeme sklidit? Má smysl „honit“ co nejvyšší plodnost stromu řezem? Stačí nám pár desítek kg ovoce z jednoho stromu ročně? Velká neřezaná jabloň jich pak může vyprodukovat mnohem více než sto. Na druhou stranu, zase nemusíme sklidit všechno.
Permakultura je o pohodě a nakonec cukernaté ovoce je skvělým hnojivem, které se do jara rozloží v mulči, nebo podrostu..
Volně rostoucí strom
Neřezaný strom s ořezávání uschlých větví, případným prosvětlením koruny, které není ničemu na překážku.
Pokud máme dostatek prostoru, můžeme zvolit strom pravokořenný strom, nebo výběrem podnože roubovaného stromu získáme požadovanou velikost, do které již nemáme potřebu zasahovat. Takový strom bude přirozeně růst do výšky.
Jednotlivé větve pak mohou fungovat jako rybářské pruty, pod tíhou ovoce se koruna „otevře“ a tím se i prosvětlí a provzdušní. Po opadu plodů se strom opět na zimu „zavře“. Nevyžaduje žádnou údržbu, část ovoce bude vysoko, ale pokud bude mít strom dostatek prostoru, světla, bude dosti ovoce i na nižších patrech.
Plodnost neřezaných stromů
Nemohu zapomenout na obrovská a výborná jablka, byla to ta snad největší co jsem kdy viděl, trhal jsem je z jabloně, která rostla ve starém sadu. Byl to mladý semenáč, který divoce vyrostl mezi starými stromy a nebyl nikdy řezaný. Vysoko položené větve se tíhou jablek ohýbali tak, že je bylo možné utrhnout, ale zase jich tam nebylo tolik, aby to větev zlomilo. Strom rostl v krásné vnitřní harmonii a nepotřeboval vůbec nic, pouze dával.
Fotka ukazuje, jak se strom přirozeně rozvětvuje. Větvení postupuje neustále od koruny stromu směrem ven, aniž by docházelo k zahušťování nebo prorůstání do koruny.
Velmi málo řezaný strom
Výchovným řezem vytvořit základní tvar koruny – několik hlavních větví, bez konkurenčních výhonů a dostatečně prosvětlenou. Takový strom bude hustější, nižší, více rozprostřený do šířky, ale přesto bude mít krásnou korunu. U takto upravovaného stromu bude nutné jednou za čas odstranit větve rostoucí dovnitř do koruny a prosvětlit ji.
Takový strom nás přímo vybízí k tomu, dát si pod ním snídaní, nebo jen tak odpočívat v jeho stínu. Také poskytuje spoustu místa pro pohyb pod ním a další podsadbu. Nic nebrání ořezu spodních větví, když jsou ještě mladé, a umístit tak korunu ještě výš.
Silně řezaný strom
Strom, který budeme upravovat do požadovaného tvaru.
Získáme menší strom s nahusto rostoucím plody. Koruna bude pravděpodobně udržovaná nízko tak, aby bylo relativně snadné sklízení plodů i z vrchních pater stromu. Takto udržovaný strom bude potřebovat razantní každoroční údržbu. Nevýhodou je, že pokud se řez neprovede, strom začne vyhánět „vlky“ na úkor plodnosti. Toto je způsobeno nastavením stromu, kdy po miliony let stromy okusovala zvířata a on si nyní „myslí“, že jsou okusovani z vrchu. Jakmile „okus“ formou řezu ustane, strom nasměřuje hlavní proud energie do růstu, aby okusování utekl. Několik let velmi bujně poroste do výšky, než jeho systém vyhodnotí, že je již v bezpečné zóně a až poté začne opět plně plodit.
Zde pak nastává druhý problém, větve již nemají dostatek pružnosti a nefungují jako rybářské pruty. V místech, kde mladý ohebný prut navazuje na krátkou neohebnou terminální větev, bude docházet k lámání, místo k rozevření při velkém zatížení větve ovocem.
Z fotek je patrné, že už v prvních letech stromy rostou velmi hustě, celá koruna prorůstá a je nutné do ní každý rok zasahovat. Způsobené je to tím, že když se větvi uřízne vrchní pupen, růstový impulze jde do nižších. Dominantní energie tedy nejde vzhůru skrze prodloužení hlavní větve, ale do boku přes mnoho postranních pupenů, které vytvoří silné rozvětvení.
"Průmyslový" sad
Sklizeň se provádí strojově, stromy tedy musí být malého vzrůstu, aby se ovoce pádem z velké výšky nepomačkalo, stroj mohl se stromem dobře pracovat a také aby se stroje v sadu mohli dobře pohybovat.
Čím menší strom, tím dříve se dostane do plné plodnosti, a tím dříve může začít prodávat. Sadař nečeká 15 – 20 let na plně vzrostlý silný a zdravý strom s rozložitou korunou. Stromy jsou sázené pár metrů od sebe a během několika let jsou v plné produkční kapacitě, které není odrazem jeho skutečného potenciálu.
Sadař chce mít také co nejhezčí a největší plody, protože jeho vzhled prodává. Rostliny s takovými požadavky je nutné stříkat a intenzivně hnojit
Takto zásadní udržování tvaru stromu vytváří velmi stresové podmínky a snižuje jeho životnost, odolnost a je pak závislý na neustále péči, řezu, závlaze a ochraně před plísněmi a škůdci, protože by se s nimi sám nevypořádal.
Průmyslový sad je tedy místo primárně koncipované pro stroje a tak nějak tam mezi tím rostou stromy..