Práce živly
Voda
Voda je základním stavební silou pro vše živé. Bez vody by nebylo života a zelené přírody. Važme si jí a hospodařme s ní dobře.
Zdroje vody
Řád
Voda, která se na pozemek dostává z jiného místa.
Studna
Pramen, nebo vrt téměř vždy může pokrýt potřebu vody pro dům a zahradu (s různými stupni filtrace).
Dešťová voda
Zachytávání a používání dešťové vody zejména na zahradě umožní šetřit spodní vodu, nebo vodu z řádu. Navíc jí na místě ještě v co nejvyšší míří vracet do půdy. S jednoduchou filtrací může být použita i pro splachování atd..
Tekoucí voda
Potok nebo řeka v těsné blízkosti pozemku může posloužit jako zdroje vody pro zahradu. Dle jejího znečištění a stupně filtrace i pro další účely.
Zachytávání dešťové vody
K maximálnímu zužitkování dešťové vody nejlépe poslouží „kaskáda“ z několika vodních prvků. Například voda ze střechy může být svedená do podzemní nádrže. Tato nádrž může sloužit jako hlavní zdroj vody pro závlahu.
V případě naplnění podzemní nádrže je voda odváděná přepadem do zahradního jezírka. Jezírko může sloužit jako záložní zdroj vody při dlouhotrvajícím suchém období. A z jezírka následuje přepad do svejlu.
Tímto způsobem při velmi vydatných přívalových srážkách můžeme zachytit a uchovat velmi velké množství vody.
Snižování odparu vody
Plošným mulčováním snížíme opar vody z půdy. Pod mulčem zůstává půda dlouhodobě krásně vlhká i v dlouhodobých vedrech. Odpar sníží také jakékoli jiné zakrytí, ať už vysokou trávou, stínem stromů, keřů nebo jiným porostem.
Zavsakování
Terénní úpravy pro zachytávání vody, aby půda měla dostatek času vodu vstřebat. Níže na stránce viz. svejly.
Zvýšení zádržné kapacity země
Tlející dřevo působí v půdě jako houba. Můžeme jej použít i na jiných místech stejným způsobem jako je použito v permazáhonech.
Zakopáním dřeva při výsadbě stromů a keřů, jeho umístěním do různých teras, svejlů a jiných terénních úprav, nebo pouhým naskládáním pod silnou vrstvu mulče při zakládání jedlého lesa, větrolamu nebo živého plotu. Může být zasypáno třeba kompostem nebo jinou přebývající zeminou.
Navrácení použité vody
Šedou vodu můžeme navracet napřímo do svejlu a nebo přes malou variantu kořenové čističky. Například poskládanou z tři po sobě jdoucích nádrží cca o velikosti alespoň 250l naplněných dřevěným uhlím, štěrkem s vodními rostlinami s přepadem cca v půlce výšky do další nádrže. Z třetí nádrže bude již vytékat přečištěná voda.
Nabízí se také možnost, pokud to dovolují okolní podmínky, vybudovat plnohodnotnou kořenovou čističku pro veškerou odpadní vodu z celého domu. Aby taková čistička byla dostatečně účinná, je sestavena z kaskády tří jezírek, každé o velikosti cca 5m2 na obyvatele. Může být také i jejich kombinaci se septikem, kdy se pak voda pouze dočišťuje před zavsakováním.
Kořenová čistička, pojme cokoli, kromě chemie.
Koloběh vody na pozemku se tímto může plně nebo částečně uzavřít. Co odebereme, to vrátíme.
Odvedení vody z pozemku
Mohou nastat situace, kdy bude naopak vhodné přebytečnou vodu z pozemku odvádět.
Je na výběr ze dvou způsobů, buď můžeme vykopat vysychající strouhy, nebo odvodnit pozemek pomocí drenáže.
Strouhy jsou viditelné, tvoří předěly v zahradě s kterými můžeme pracovat. Také je můžeme napojit na jezírka, ať už také vysychající, nebo nikoli.
Drenáž je naopak schovaná pod zemí a „nevíme“ o ní. Napojením na jezírka by mohlo docházet k jejímu ucpávání . Na druhou stranu průtok drenážní trubkou lze dobře a účinně regulovat.
V mém případě bylo zapotřebí zadní část zahrady odvodnit, od podzimu do jara se zde tvořil „rybníček“ – zahrada přes toto období stálá ve vodě. Zvolil jsem drenáž, protože jsem stahoval vodu ze tří směrů a také jsem chtěl regulovat odtok.
V zimě nechat odtékat přebytečnou vodu.
Přes léto, kdy je vody méně, celý systém uzavřít pomocí dvou ventilů v malých revizních šachtách, aby se voda mohla vsáknout. První ventil uprostřed jedlého lesa, druhý na konci drenáže před vypustí do potůčku.
Drenážní výkop jsem využil k natažení elektrického kabelu v ochraně a vody do skleníku.
Vzduch
Vanoucí vítr odnáší teplo a místo ochlazuje.
Vytvořením překážek – větrolamů na správných místech můžeme toto proudění narušit, oslabit, a nebo jej odklonit. Zbráníme tím, aby se vítr opíral v plné své síle do pozemku.
Vanoucí vítr ve velké míře snižuje teplotu a také znehodnocuje přínos jakýchkoli snah o akumulaci tepla. Využívání akumulace tepla stojí právě na přerušení proudění větru a vytvoření chráněných míst, nebo zón.
Postavíme-li větrolamy na vhodných místech, značně tím zvýšíme teplotu na pozemku. Pokud se nám to povede zpracovat a zrealizovat promyšleně ke vztahu k okolním podmínkám měnícím se v běhu roku, otevíráme si nejen prostor pro značné prodloužení pěstitelské sezóny, ale pro prodloužení času, po který nám na zahradě bude příjemně.
Všichni známe pocit, kdy na procházce v brzkém jaru nebo pozdním podzimu, pofukuje vítr a je nám chladno, přestože plně svítí slunce. Pak dojdeme do lesa, někam na paseku, kde se nehne ani vánek a najednou tam můžeme sedět v triku s krátkým rukávem s pocitem tepla…
Jakým způsobem přerušit proudění větru?
Pokud na pozemku budeme teprve stavět
Promyšleným umístěním domu, aby toto proudění narušoval a poskytoval co největší chráněný prostor ideálně z jižní strany.
Na malých zahrádkách
Vysazením vysokého živého plotu například z habrů nebo sibiřských jilmů.
Dále vhodným umístěním zahradních staveb, které nám budou tvořit chráněná zákoutí.
V husté zástavbě
Se nabízí ideální možnost pro přerušení větrných koridorů mezi domy, které jsou způsobené tím, kdy se objem vanoucího větru musí vtísnit do úzkých průchodů mezi natěsnanými domy blízko k sobě. Do těchto koridorů je tlačen velkým objem vzduch do malého prostor a dochází zde k velmi silnému proudění, které může být až velmi ochlazující. Vysazením hustých keřů před tyto koridory dojde k jejich narušení.
Na větších pozemcích
Vysázení větrolamů ze středně vzrůstných stromů. Mohou být i ovocné, výsadba by byla prováděná hustěji a ovoce by zde bylo jako malý bonus, primárně by šlo pořád o větrolam. Ideálně může mít i nižší patro z jedlých keřů.
Na velkém pozemku
Mohou dobře posloužit lípy, nebo japonské topoly a další husté a vzrůstné keře jako dříny, ptačí zob, meruzalka, kalina, brslen, svídy, černé bezy, mirabelky..
Oheň
Slunce jako oheň. Maximální využití této životodarné síly a také její uložení pro období, kdy se jí nedostává.
Uchováváním a akumulací sluneční energie, tedy tepla, které poskytuje, můžeme vytvořit na chráněných místech velmi teplé mikroklima třeba i v jinak chladnou noc. Taková místa budou vhodná pro pěstování teplomilné zeleniny, nebo pro pěstování ovoce vhodného do vinařských oblastí v jinak méně příznivých místech.
K tomuto účelu se hodí kameny všech velikostí, různé zdi, zídky, kameny a písek. Tyto materiály dobře akumulují teplo. Přes den budou složit jako „teplené baterie“, které se na slunci dobíjí a přes noc toto teplo budou pomalu uvolňovat. Předpokladem pro správnou funkci je jižně orientované, celý den osluněné a dobře před větrem chráněné místo.
Voda má také velmi dobré akumulační vlastnosti. Její hladina zároveň funguje jako zrcadlo, když se do ní opřou sluneční paprsky, tak je odráží dál. Dobrým umístěním takového prvku, mohou rostliny těchto skutečností také využívat.
Sluneční past
Je uskupení stromů a keřů do tvaru podkovy otevřené na jih. Ze severu jsou nejvyšší stromy a celá sluneční past se směrem k jihu snižuje. Celá vnitřní strana podkovy je velmi úrodným místem a v samém středu sluneční pasti vzniká velmi chráněné místo, které je celý den plně osluněné. Ideální třeba pro umístění záhonů.
Uvnitř sluneční pasti mohou být další akumulační prvky pro vytvoření co nejteplejšího prostředí.
Země
Práce s terénem, abychom ovlivnili podmínky žádoucím směrem.
Vhodné je rozvržení terénních úprav, aby docházelo především k přesunu půdy na pozemku a dovážení zvenku až v druhé řadě (pokud nepotřebujeme konkrétní materiál).
Svejly
Terénní úpravy po vrstevnici, které tvoří příkopy nebo terasy nakloněné do svahu, aby se na nich zachytávala dešťová voda tekoucí po pozemku a půda měla dostatek času vodu vstřebat.
Na svažitém pozemku pravděpodobně půjde o systém více svejlů.
Nic nepřekáží tomu, aby byly i na rovinatém pozemku. Mohou být u stromů a v jedlém lese pro zvýšení schopnosti zavsakování vody na požadovaných místech. Mohou zde být ve formě malých příkopů, třeba 30cmx20cm.
K tomuto účelu mohou také posloužit různé prohloubeniny, vysychající jezírka a stejně tak smysluplně vybudované cestičky, které mohou tvořit přirozené bariéry.
Terasy
Pro pěstování na svažitých pozemcích se naskytuje možnost budování teras. Ideálně s funkcí svejlů, pokud to situace umožňuje. Terasy jsou velmi vhodné pro pěstování, nabízí velký vertikální prostor, bez toho, aby si rostliny navzájem stínili. Mohou být osázené s různou logikou, ať už větší rostliny na terasu nebo její hranu terasy s podsazením. Nebo do půlky mezi-svahu, kdy pak můžeme lehce sklízet vrchní plody z vyšší terasy a zároveň nám zůstane celá terasa k dispozici. U jižně orientovaných teras to přímo svádí ke kombinaci s velkými kameny.
Vyvýšeniny
Říká se, že nejdůležitější je, aby srdce rostliny (cca 10 – 20cm pod zemí) nebylo dlouhodobě přemokřené. Pokud máme vlhký nebo podmáčený pozemek, nebo místo na pozemku, nabízí se možnost rostliny sázené nad úroveň terénu. Výškou usazení budeme regulovat vzdálenost od spodní vody.
Vyvýšeniny mohou být z hlíny, dřeva, kompostu, písku, kamenů a dalších. Typem materiálu určíme propustnost a výškou přirozenou míru vlhkosti. Někdy může stačit i těch 10cm nad úroveň terénu, ale můžeme také použit mnohem více.
Broskve, meruňky, třešně mají rádi maximální výšku spodní vody cca 80cm pod povrchem. Pokud je pozemek přes zimu plný vody, ideálním řešením je udělat celý vyvýšený guild. Viz. guild – založení. Zvýšení postačí o 50 – 100cm s průměrem alespoň 3m, aby nedocházelo k prosychání, ale také mnohem víc.
Hlinitopísčitý „kopeček“ na jižní slunné straně vlhkého pozemku nám vytvoří místečko s teplým a suchým mikroklima pro pěstování suchomilných rostlin.
Prohloubeniny
Naopak na suchých místech můžeme vybudovat nejen svejly, ale i prohloubeniny, do kterých může být navíc svedena voda. Mohou mít na samém dně jezírko, rákos nebo pouze trávu. Pokud místo bude někde ve skrytu stromů na severní straně, bude přirozeně chladnější a vlhčí než okolí.
Přirozené snížení vlhkosti
Na příliš vlhkých místech můžeme vysázet osiky nebo olše, jsou to velmi žíznivé stromy, které dokáží významně snížit vlhkost půdy. Přísloví „klepeš se jak osika“ mluví o vlastnostech tohoto stromu, třepotající se listí má velký odpar vody, kterou strom musí odněkud vzít. Celý strom funguje jako přírodní „pumpa“ a odčerpává vodu.
Kameny a menhiry
Umístění velký kamenů na pozemek může sloužit pro akumulaci tepla, kdy se přes den nahřejí a v noci pomalu sálají teplo. Pod kameny se sráží a drží vlhkost a prostor pod nimi může sloužit jako úkryt pro drobné.
Jejich přítomnost může zahradě dodávat mystický nádech
Éter - duch místa
To, co vše propojuje.
Je součinností přírodních sil a podřízení člověka těmto zákonitostem, ten pak jedná v souladu s nimi a vytváří nezaměnitelnou atmosféru.
V podstatě se jedná o námi vytvořeného nebo oživeného ducha místa. Tedy to, jak se tam budeme cítit a co nám místo bude přinášet, jak v materiální rovině, vnitřní tak i v duchovní.
Klid, radost, krása, odpočinek, soulad, spokojenost, mír…