Pěstování ovocných dřevin v květináčích
Pokud nemáme dostatek prostoru, nebo nám situace nedovolí sázet na místě do země a máme dostatek nadšení pro pěstování, můžeme vysazovat do květináčů. S omezeným prostorem, nebo zálibou v pěstování teplomilnějších rostlin, se můžeme těšit z květináčové úrody ovoce, která nemusí být vůbec malá.
Kontakt s půdou a rostlinami je pro člověka velmi přínosný a není omezen jen na vlastnictví velkých pozemků a sadů. Můžeme proměnit balkon, terasu a nebo malou pronajatou zahrádku v mini ovocnou farmičku. Nejen že zkrášlí prostor, ale ponese plody a dopřeje nám prosté potěšení z pěstování.
Aneb odpověď na otázku, kdy zasadit strom či keř? Včera bylo pozdě:).
Pokud nechceme mít několikametrové stromy v květináčích, můžeme volit zakrslé odrůdy, které jsou k tomu více než vhodné.
Substrát pro dlouhodobé pěstování
Kvalitní substrát je základ úspěchu pěstování v květináčích. Můžeme si buďto koupit, nebo namíchat vlastní podle toho, co uznáme za vhodné. Substráty pro dřeviny budou jiné, než pro byliny a sadbu zeleniny. Počítá se s tím, že v něm rostlina poroste roky, za tu dobu by se z většiny obyčejných rašelin stalo slehlé bláto. Potřebujeme tedy kvalitní a v čase trvanlivý substrát, který rostlině poskytne dostatečnou oporu.
Můžeme použít například profesionální substrát florcom nebo hawita uni 10.
V případě míchání vlastních substrátů postupuji následovně: 2 díly kokosového vlákna (výborně zachycuje vodu, téměř nesléhává), 2 díly kompostu (živiny a mikroorganismy), 2 díly zahradní zeminy (je těžká a slouží také jako ukotvení květináče), 2 díly kvalitního rašelinového substrátu a 0,5 – 1 díl písku
Zalévání rostlin
Pěstování v květináčích má svá úskalí. Jak se ukazuje, tak největší alchymií je samotné zalévání. Zalévání tak, aby rostliny nepřesychaly v období letních veder a nebyly přemokřenée, když jsou teploty dlouhodobě nižší. Paradoxně častější škody jsou způsobeny zaléváním nadměrným, než-li usycháním. Nicméně ani jedna varianta není ideální. Při nedostatku vláhy zasychají pupeny a jejich opětovné nastartování může trvat až měsíce, respektive pokud již sezóna pokročila, nemusí k němu již dojít. Naopak přelévání rostlinu dusí, zastavuje jí růst a vývin plodů. V obou případech rostlina svěsí listy s následným opadem plodů.
Při nedostatku vláhy jsou listy více jako papír, pokud je vláhy moc většinou žloutnou. Plody opadávají taktéž. Nejjistější způsob jak poznat příčinu, je váha květináče a nebo zaboření prstu do hlíny – což ve velkých květináčích v letních dnech nemusí být příliš vypovídajicí..
Pro zalévání se můžeme řídit dvěma pravidly.
1. Zalévat, když je vrchních několik cm půdy suchých.
Počet cm bude záležet od velikosti květináče. Cca do 5ti litrů objemu vrchní 2cm, do 50l objemu vrchní 5cm nad 50l kam až prstem dosáhnu. V létě se může stát, že vrchní vrstvička proschne velmi rychle, ale spodní část bude mít stále víc než dostatek vláhy.
2. Zalévat při poklesu váhy.
Po jisté době získáme cit pro váhu květináče, když je napitý a pro jeho váhu, když je proschlý. Tato metoda je jistější, ale zase více subjektivní.
Zde je pak rozdíl, zda rostlina stojí v podmisce, nebo nikoli. Pokud stojí v podmisce, je lepší zalévat „zespoda“ a při velkých vedrech a velmi suché půdě může provlhčit půdu zalitím z vrchu.
Pokud rostlina podmisku nemá, není jiný způsob, než-li zalévat z vrchu. Je důležité vzít v úvahu, že když půda velmi proschne, tak ztrácí absorbční kapacitu. Při první zalití většina vody ihned proteče a je nutné rostlinu zalát víckrát po sobě, aby se zemina dostatečně nasákla vláhou.
Automatické zalévání
Zalévání můžeme také jednoduše automatizovat, postačí nám PE hadice, PE spojky a kolena, čerpadlo, kapiláry, zavlažovací jehly, nádrž nebo sud a spínací hodiny. Můžeme také napojit již na existující rozvod ze studny, ale nebudeme pak mít možnost přidávat hnojiva.
Jak často zalévat?
Z jara, když ještě nejsou plně rozvinuté listy zalévám někdy až jednou za 14 dní, během léta zpravidla 3x – 4x týdně a při dlouhodobě vysokých teplotách až denně.
Zálivka jde skrze kapiláry, důkladné pokropení substrátu z konve nebo hadice napustí substrát více a zálivka by nemusela být tak častá.
Výživa rostlin v květináčích - hnojení
Rostlina má pouze omezený prostor, z kterého kořeny mohou čerpat živiny. Většina substrátů obsahuje živiny pouze na pár týdnů nebo měsíců. Pokud chceme, aby rostliny v květináčích dlouhodobě prosperovaly a plodily bude nutné je hnojit.
Máme na výběr z dvou způsobů.
1. Dlouhodobá hnojiva
Můžeme použít minerální dlouhodobě uvolňující se hnojiva ve granulované formě, která jsou přimíchána do substrátu před výsadbou. V substrátu se pak mohou uvolňovat cca od 3 měsíců do 2 let. Odpadá pak potřeba průběžného hnojení. Můžeme použít třeba hnojiva osmocot.
2. Přihnojování
Jednou za určitou dobu (nejčastěji rozpětí mezi 1x za týden až 1x za měsíc) přidat hnojivo do zálivky.
Mám velmi dobrou zkušenost s hnojivy BioBizz. Jsou to plně biologická hnojiva s vysokou koncentrací a příznivou cenou. Používám maximální doporučenou koncentraci, někdy i více, pokud hnojím méně často.
Velikost květináče a přesazování
Pokud květináč bude příliš malý, kořeny rostliny nebudou mít kam jít, vyšlou signál, že dostupné místo bylo vyčerpáno a rostlina zastaví svůj růst. Také bude vyžadována velmi častá zálivka.
Pokud květináč bude příliš velký, rostlina se v něm bude „topit“. Nedokáže dostatečně rychle vypít vodu ze zálivky a kořeny se budou dusit, rostlina opět neporoste. Kořeny automaticky rostou co nejvíce do šíře, tedy ke stěně květináče, může dojít k tomu, že hlína uprostřed květináče nebude prokořeněná, nebude z ní odváděná vláha a substrát zde začne zahnívat.
Jak velký květináč tedy použit? Snažím se držet nějaký poměr mezi nadzemní částí rostliny a kořenovým systémem. Rostliny sázím tak, aby květináč soužil jako pevná základna a rostlina nepadala, když zafouká. (V zahradnictví mají květináče vždy velmi malé z důvodu úspory místa na prodejní ploše).
Používám 10l – 20l – 40l – 65l – 90l. Pro malé rostlinky používám menší velikosti.
Přesazuji tedy vždy, když rostlinu začne opětovně shazovat vítr (nemyslím vichřici). Může to být až dvakrát za sezńu, pokud rostlina roste velmi velmi rychle a nebo alespoň jednou za 3 roky, aby se nezastavil růst.
Další tipy
Ideální je, aby na květináče nešlo přímé slunce. V mém případě nechávám květináče z boku zarůst trávou, aby byly „ve stínu“.
Můžeme snížit odpar vody z květináčů zamulčováním, třeba štěpkou.
Stromy v květináčích jsou podsazené jahodami, slouží místo mulče a navíc je využit prázdný spodní prostor květináče, pro další plody.
