Orientace a umístění skleníku
Výběr vhodného umístění skleníku a jeho orientace vůči světovým stranám je důležitým faktorem, který bude ovlivňovat jakým způsobem bude skleník fungovat a k čemu bude vhodný. Je vhodné tomuto kroku věnovat náležitou péči a velmi dobře jej zvážit.
Světlo a stín
Nejpodstatnějším aspektem, který bude ovlivňovat fungování skleníku je míra světla, které bude vystavený.
Pro umístění skleníku bychom v první řadě měli najít co nejvíce osluněné místo na pozemku. Případně bude mnohem jednoduší přebytečné světlo regulovat pomocí nějaké formy zastínění – žaluzie, rohože, sítě, nátěr, nebo dalšími způsoby, než na zastíněném místě zvedat intenzitu světla.
Měli bychom také dobře zvážit, kdy a k čemu budeme skleník používat během roku. Jakým způsobem jej budou ovlivňovat dloužící se stíny s příchodem podzimu, nebo naopak na jaře a také v průběhu jednotlivých dnů.
V létě jsou stíny velmi krátké a světla je dostatek. Pro letní pěstování nás bude zajímat nejvíce pohyb stínů v průběhu letního dne. Tedy zda ráno, nebo odpoledne nevrhá nějaký předmět na místo skleníku svůj stín. Naopak přes silné polední slunce může být skleník zastíněn.
Na podzim a na jaře jsou stíny značně delší a tak i vzdálenější strom před skleníkem zastíní relativně velkou plochu během dne. Pokud se budeme snažit prodloužit pěstební sezónu na co nejdelší období, měli bychom těmto částem roku věnovat největší pozornost. Světla je v těchto částech roku málo a tak se počítá každý paprsek, který se dostane do skleníku. Naopak v létě, kdy je světla nejvíce, trochu stínu nevadí, ale nyní je co nejvyšší oslunění naprosto zásadní.
Pokud skleník bude sloužit k zimování rostlin, nebo celoročnímu pěstování je zapotřebí brát v potaz i zimní velmi dlouhý stín. Priorita osvětlení je pak daná intenzitou světla v různých ročních obdobích. Měli bychom se v první řádě soustředit na plně osluněný skleník v zimě, poté přes jaro a podzim a minimální prioritu má letní oslunění.
Může být dobrým nápadem skleník umístit pod hranu korunu vzrostlého stromu. Skleník na tomto místě bude stát dlouho, je tedy potřeba počítat s velikosti vzrostlé koruny, která se pak už moc nezvětšuje.
Viz. jak funguje Jedlý les
Docílíme tím, že skleník bude ze severní strany chráněný a koruna stromu bude skleník stínit před kolmým poledním letním sluncem. Ráno až dopoledne a odpoledne až podvečer, kdy je slunce níž, budou jeho paprsky pronikat na skleník bez překážky, protže svítí z nižšího úhlu. Stejná situace bude s nízkým podzimním a jarním slunce, kdy slunce svítí z jihu pod nízkým uhlém a koruna nebude skleník nikterak stínit. Navíc na jaře strom nemá ani listy.
Vítr
Vítr ochlazuje celý skleník zásadním způsobem. Rostlinám také nesvědčí, aby ve skleníku byl průvan, když jsou otevřeny dveře, nebo větrací okna.
Skleník je vhodné umísti na chráněné místo, ideálně před dům, nějakou zeď, větrolam, nebo živý plot.
Viz. Práce s živly
Velmi vhodné může být umístění skleníku „přilepeného“ na dům.
Viz. Typy skleníků
Sklon pozemku
Nejednoduší umístění skleníku je na rovinatém pozemku, pokud není podmáčený. Pokud je podmáčený, je potřeba místo drenážovat, případně vyvýšit. Podmáčení nesvědčí ani rostlinám, ani klimatu uvnitř skleníku, zejména na podzim a jaro, kdy nechceme větrat cenné teplo.
Na pozemku ve svahu máme jistotu, že půda nebude přesycená stálou vlhkostí, ale měli bychom najít vhodné místo, aby se do skleníku nedostávala voda tekoucí po povrchu.
Pod svahem se také může tvořit mrazová kotlina, je to tedy místo, kam bychom skleník neměli umisťovat.
Můžeme také využít přirozeného sklonu svahu k zapuštění skleníku do země.
Viz. Typy skleníků
Umístění z pohledu člověka
Umístění skleníku by také mělo zohlednit jeho snadnou dostupnost pro nás, tedy aby byl tak nějak „po ruce“.
Viz. Zónování pozemku – ideální je skleník umístit do zóny 1
Určitě bychom měli mít ve skleníku zavedenou vodu, nebo alespoň zahradní hadici.
Viz. Automatická závlaha záhonů – množství spotřebované vody a čas strávený zaléváním.
Pokud budeme chtít skleník vytápět, nebo si jinak pomáhat elektřinou, tak abychom jí tam měli dostupnou.
A hlavně, abychom se do skleníku dostali s kolečkem. Ať už pro navážení kompostu, nebo naopak odvážení rostlin po sezóně na kompost.
Orienatce vůči světovým stranám
Pokud budeme využívat skleník pro letní pěstování, nejvíce světla zužitkujeme, bude-li skleník delší stranou orientovaný na východ a západ.
Slunce přes léto vychází a na východě až severovýchodě a zapadá na západě až severozápadě. Orientace na tyto strany zachytí jak první tak poslední slunenční paprsky a kolmé polední slunce poté svítí z vrchu přímo ne celou osu skleníku.
Pokud budeme využívat skleník pro co nejdelší prodloužení pěstitelské sezóny od jara do podzimu, nebo pro přezimování rostlin, nejvíce světla zužitkujeme, bude-li skleník delší stranou orientovaný na jih a sever.
Slunce od podzimní do jarní rovnodenosti vychází na východě až jihovýchodě a zapadá na západě až jihozápadě a kolem zimního slunovratu svítí kolem podledních hodin téměř z úplného jihu. Skleník orinetovaný dlouhou stranu k jihu bude v těchto dobách mít největší zisk slunenčních paprsků.
Umístění dveří je vhodné ze severní strany, případně z východu.