Kompost
Je místem, kam celý rok odkládáme nepotřebnou biomasu ze zahrady, odpad z kuchyně, bobky od zvířat nebo cokoli jiného, co je přírodního původu. A při dodržení několika podmínek můžeme celkem rychle dostávat krásný, voňavý kompost, plný živin a života, který opět poslouží rostlinám na zahradě jako životodárná síla.
Na kompostu tak dochází k přeměně pomyslného odpadu na jedné straně, na nový vstup na straně druhé.
Kompostování
Pro správné fungování kompostu je důležité dodržet několik pravidel
Objem, poměr uhlíku a dusíku C/N, vlhko, teplo a kyslík – vyváženost těchto aspektů nám určuje, za jaký čas bude kompost hotov, mohou to být týdny nebo roky. Tento poměr také určuje výslednou strukturu kompostu, zda to bude krásně sypká nebo hutná.
Uhlíkatého a dusíkaté materiály
Uhlíkaté je vše suché, většinou s hnědou nebo žlutou barvou: větvě, sláma, štěpka, listí, suchá tráva..
Dusíkaté je vše šťavnaté: odpad z kuchyně, čerstvá tráva, slepičinci, bobky, čerstvé list, výstup z kompostovacích toalet..
Poměr míchání podle objemu je ideální cca 2x až 3x větší množství uhlíkatého než dusíkatého. Hromada by měla být dobře promísená.
Minimální objem
Aby mohly fungovat kompostační procesy udává se objem alespoň 1m3. Jde o zachování tepla, vlhká a dostatečnou schopnost prohřát se.
Co do kompostu nepatří
Do kompostu můžeme dát cokoli organického, během relativně krátké doby si dokáže příroda poradit téměř s čímkoli. Přesto je vhodné se vyhnout nějakým věcem.
Rostliny napadené chorobami
Je vhodné udržovat určitou „hygienu“ kompostu. Zejména nevkládat napadené, nebo plesnivé rostliny, jejich zbytky či části.
Nejčastěji to jsou rostliny rajčat, okurek, dýni a cuket, které na konci sezóny bývají nemocné, nebo nemoc jejich sezónu rovnou ukončí. Takové rostliny je vhodné spálit, nebo alespoň odložit někam stranou a překrýt vrstvou zeminy, nebo kompostu.
Tuky a oleje
Listí z ořešáků
Jehličnaté stromy
Cokoli z jehličnatých stromů (větvě, štěpku, hrabanku) vkládat po malých množstvích.
Chemicky ošetřený materiál
Potištěný papír
Nastartování kompostu
Pokud máme takto připravenou hromadu kompostu, při prolití vodou dojde k nastartování kompostačních procesů.
Ideální je mít připojený rozstřikovač na zahradní hadici s malým rádiusem kropení a nechat kompost klidně i několik hodiny kropit vodou, dokud není i spodnější vrstva dostatečně vlhká, ale zase ne moc.
Zde pak záleží, zda děláme kompost z jara/na podzim a nebo v létě ve velkých vedrech. V létě bude mít tendenci prosychat rychle a vody tedy může být mnohem více.
Pokud je hromada nová, můžeme pomoc nastartovat procesy v kompostu přidáním bakterií a mikroorganismů z venčí ve formě hlíny, starého kompostu, moči, bláta, jíchy nebo čehokoli „živého“.
Během pár dnů by se mělo v kompostu udělat citelné teplo, začne se z něj pářit a celá hromada by měla ožít.
Průběžná péče
Dohlížet na kompost, aby nikdy neproschl. Pokud prosychá, dodat vodu ve střídmém množství, aby došlo k nasycení, ale abychom nezastavili studenou vodou kompostační procesy.
Většinu času stačí dodávat vláhu vždy s novým materiálem po sekání trávy, cca jednou za měsíc. Jen v největších dlouho trvajících vedrech bude nutné extra prolití. Toto platí pro kompost o několika m3 zakrytých plachtou, nebo alespoň v plném stínu.
Zakrytím kompostu plachtou zvýšíme teplotu a zabráníme odparu vody. V mém případě je to nutnost, kompost není stále dostatečně zastíněn vzrostlou zelení a bez zakrytí v horkých letních dnech prosychá velmi rychle.
Kompost přehazuji maximálně dvakrát za léto, jednou ven z ohrádky a po pár týdne zpět. Ale nějaké roky jej nepřeházím vůbec, proces se tím trochu zpomalí.
Tímto způsobem kompost od jara pomalu roste a roste. Pečuji o něj, abych jej pak mohl na podzim rozprostřít na záhonky a zamulčovat štěpkou. Případné nedokompostované zbytky se do jara rozloží a vrchní velmi čerstvá část kompostu zůstává na místě a slouží jako základ pro další rok.
Proč kompost nekompostuje?
Kompost netopí, je suchý a vzdušný – nedostatek vlhkosti, prolít vodou, naočkovat, zakrýt plachtou
Kompost netopí, je vlhký a hutný (smrdí zahníváním) – moc vlhkosti, přeházet, přidat slámu, nechat odkryté
Kolik toho kompost spořádá a vyprodukuje?
Zahrada má něco přes 2000m2. Hlavní potravou kompostu je tráva ze sekačky. Ale velká část je louka, z které používám seno na mulč. Na druhou stranu dostávám trávu od souseda a také mám pravidelný přísun ovčích bobků.
Čistý kompost má ohrádku 2,5m x 2,5m s výškou přes 1,5m. Koncem léta bývá ohrádka plná. Na podzim před „krmením“ záhonků je výška kompostu cca 1m, s tím, že vrch je velmi málo rozložený. Mohou zde být asi 3 – 4 kubíky kompostu.
Spotřeba slámy na takové množství dusíkatých materiálů jsou asi 2-3 středně velké kulaté balíky na sezónu.
Po každé sezóně kompost putuje na záhony. Kompostu by mohlo být mnohem větší množství, třeba na jedlý živý plot, jedlý les či bramboroviště se už nedostává.
Kompost spotřebuje značnou část objemu vložených surovin. K použití zůstane cca 50% – 25% původní kompostové hromady. Záleží na čase a způsobu práce s kompostem.
Kompostovací prostor
Plácek na rozmotávání slaměného balíku v těsné blízkosti kompostu
Prostor pro případné přeházení kompostu a manipulaci kolem něj
Kompost z čistého materiálu. Zde přijde sláma, nízká sečená tráva, bobky, štěpka, piliny, slepičince, slaměný hnůj, větve, listí a cokoli, kde nejsou semena.. Tento kompost jde následně na záhony nebo do skleníku.
Kompost divoký. Zde přijdou vše, co má semena. Kompost sice teplem deaktivuje klíčení semen, ale ne všechny semena jsou vystavena tomu teplu. Stačí, když bude semeno na okraji kompostovací hromady a udrží si klíčivost. Takto mám jistotu, že záhony nemusím celé léto plít. Také sem přijdou trnité větvě a nebo silnější větve, které by se nestačili rozložit přes léto.
Divoký kompost využívám třeba při sadbě stromu, keřů a nebo při zakládání záhonků jako nejspodnější vrstvu.