Klíčení semínek
Světlo ve fázi klíčení nehraje roli. Pro klíčení semínek je tedy jedno, jaké místo zvolíme. Klidně mohou být na místě, kde je šero, nebo i v úplné tmě. Platí to do té doby, než se první lístky proderou hlínou. V tomto okamžiku již potřebuji dostatek světla, jinak se ihned začnou vytahovat.
Kdy semínka vysévat
Při odpovědi na tuto otázku záleží na mnoho faktorech.
Budeme vysazovat do záhonu, do skleníku, nebo do vytápěného skleníku? Případně máme možnost umělého osvětlení, nebo můžeme zabezpečit vhodný poměr světla a tepla?
Za jak dlouho vyroste semínko v krásnou sazeničku?
Semínkům rajčat a lilky pod umělým osvětlení stačí 45 dnů, aby z nich byly krásné silné rostlinky.
Okurky po stejné době budou již značně větší, klidně by jim stačilo 30 dnů.
Papriky mohou být vysety s předstihem 90 dnů.
Po této době (pokud jsou dodrženy vhodné podmínky) vyrostou sazenice zhruba do 20ti centimetrové výšky. Po delší době by byly sazenice moc velké, potřebovaly by znovu přesadit a zabírali by hodně prostoru. Obecně takovou velikost vnímám jako nejvhodnější pro výsadbu, větší sazenice se hůř ujímají.
Semínka k rychlení
Pokud vysazujeme v zimě do vytápěného skleníku, nebo bychom rádi brzy pěstovali v nevytápěném skleníku, je vhodné volit odrůdy určené k rychlení, nebo případně pěstování ve studených rychlírnách.
Temperovaný skleník s předpěstováním pod umělým osvětlením
Do zlatého skleníku vysazuji rajčata, papriky a okurky zhruba v druhé půlce února. Dny již začínají být delší a jasnější.
Čas výsevu vychází lehce po novém roce.
Zeleninu nenáročnou na teplo vysévám přímo do skleníku, zhruba ve stejné době, kdy doma vysévám rajčata.
Papriky mohou být o měsíc dřív, ale i o dva, pokud máme dost prostoru.
Studený skleník (s předpěstováním pod umělým osvětlením, nebo přisvícením)
Pokud skleník nemám žádný způsob, jak v něm udržet minimální teplotu tak je vhodné s výsadbou teplomilných rostlin počkat na průběh dubna – podle lokality.
Doba výsevu rajčat pak je v půlce února
Záhon
15. květen je datum, po kterém mrazíky již nepřijdou. Celkem pravidelně se u nás stává (Mladoboleslavsko), že přijde mrazík 10. nebo 13.
Papriky na záhony jsou předpěstovány ze zimy pod umělým osvětlením, ostatní nechám vyklíčit doma v teple a pak vše je rovnou umisťuji do skleníku.
Výsev rajčat a okurek vchází na začátek až v polovině března, ve skleníku je v noci chladněji a rostlinky rostou o něco pomaleji.
Dýním a cuketám postačí cca 3 týdny.
Do jaký nádob vysévat
Pokud vysévám více semínek tak pro rajčata, papriky a jiné rostlinky, které rostou pomaleji používám sadbová plata s malými otvory. V případě. že je semínek méně, vysévám přímo do malých květináčů.
Plata volím se spodním otvorem tak velkým, abych jím mohl prostrčit prst. Při přesazování se rostlinky velmi snadno vyndávají z plat popostrčením prstem zespod. Usnadňuje to práci a nedochází k narušování kořenového balu.
Pro rychle rostoucí rostlinky (dýně, okurky, cukety, melouny..) volím plata s většími otvory, nebo rovnou vysévám do středně velkých květináčů
Sadbové plata naplním savým a dobře propustným substrátem.
Můžeme použít přímo výsevní substrát. Dobře se mi také osvědčil černozemní substrát od Agro a rád jej používám.
Substrát rozhrnu po platech a středně silou jej přitlačím. Ne moc, ne málo. Ideálně tak, aby kořeny rostlin našli oporu v substrátu, při zalévání nedocházelo k „vymývání“ a zároveň zůstal dobře prostupný pro malé kořínky.
Jak hluboko semínka sázet
Semínka pokládám do vyhloubených jamek do hloubky dle instrukcí na sáčku. Poté přihrnu substrátem a mírně přitlačím.
Hloubka a „kompaktnost“ půdy nejen drží vlhkost, ale také vytváří odpor semínku, které cestou za světlem v půdě zanechá svůj obal. Na světlo se tak dostanou lístky osvobozené od slupky.
Pokud listy vykukují rostlinky s listy spojenými slupkou, odpor půdy je moc nízký, jsou tedy vysetá moc mělko, nebo substrát je málo stlačený.
Pokud se ve výsevních miskách zvedá celá svrchní vrstva půdy, semínka jsou vyseta moc hustě a svojí silou zvednou celý povrh.
V případě že semínka neklíčí, nebo jim to trvá moc dlouho bývají moc hluboko, jsou přemokřené nebo mají nízkou teplotu.
Optimální podmínky pro rychlé klíčení
Dodržení ideální teploty kolem 28°C může značně urychlit za jakou dobu se semínka probudí a podívají se na světlo. Pro její udržování udržování využívám mini skleníčku umístěného na topné podložce (výkon 40w) a jednoduchý termostat s čidlem na kabelu. Čidlo termostatu je umístěno do skleníčku a automaticky spíná topnou podložku při poklesu pod požadovanou teplotu – 28°C. Termostat je napojen do spínacích hodin a udržuje 28°C 14 hodin denně, zbylou část dne simuluji noc s pokojovou teplotou kolem 21°C.
Skleníčky a podložky nejsou nezbytností, jde pouze o urychlení procesu klíčení. Můžeme snadno pěstovat i bez nich.
V této fázi semínka nepotřebují téměř nic, ve skleníčku se voda ze substrátu vypařuje minimálně, téměř není potřeba zalévat. Pokud semínka nevyklíčí, po pár dnech nechám skleníčky vyvětrat.
Rostlinky jsou ve skleníčku ne déle než dva týdny, často vyklíčí většina semínek za 4 až 5 dnů.
Pokud jsem nechali klíčit semínka na tmavém místě tak je nyní nutné je přesunout na místo, kde je dostatek světla. Naopak teploty mohou být nižší, ale noční teploty by neměli klesat pod 15°C.
Já nechávám semínka klíčit již pod světly, na stejném místě, kde pak předpěstovávám malé sazeničky. Nemusím tak semínka hlídat zda už vykukují první lístky.
Viz. Malé sazeničky
Popisovací štítky
Důležitou roli plní popisovací štítky, abych věděl co je co. Důvodů pro to je hned několik, abych zjistil, jaké odrůdy jsou nejchutnější, případně jestli jsou nějaké, kterým se u mě nedaří, nebo jsou náchylné na nemoci.
Záležitost je to velmi individuální, tudíž není úplně možné se spoléhat na doporučení. Například žena má ráda obecně kyselejší plody a já sladší, dochází pak k tomu, že to co bych už pro sebe nepěstoval, ženě chutná nejvíc a naopak.
