Jedlý živý plot a větrolam
Pro předěly můžeme použít cokoli od malých jedlých plůtku z drobných jedlých keřů až po obrovské větrolamy z rychle rostoucích japonských topolů
Způsob, jaký zvolíme, případně zda nějaký vůbec využijeme bude záležet na tom, jakého efektu bychom rádi dosáhli.
Přirozenou bariéru větru budou tvořit větrolamy, živé ploty zase vytvoří soukromí, plot vysázený do dvou až tří řad se zakomponováním pichlavých rostlin bude tvořit bariéru pro lidi a navíc poslouží jako ukrýt pro zvířátka.
Zakomponování jedlých rostlin poskytne hojnou úrodu.
Proti nevítaným hostům bude potřeba nějaký způsob oplocení, nebo jeho začlenění do živého plotu. Případně pokud bychom nechtěli mít oplocený celý pozemek, pak alespoň ochrana pro stromky, keře a záhony.
Živý plot
Přirozenou bariéru můžeme vytvořit z kombinace vysokých a rozložitých, hustě rostoucích keřů. Plot budeme vysazovat zhruba do vzdálenosti 1 – 1,5m od hranice pozemku, nebo plotu s rozestupem keřů cca 0,7m. Použít můžeme například:
Široce rostoucí – meruzalka, svída krvavá, ptačí zob, růže šípková, šeřík..
Vyšší patro – meruzalka alpská, brslen, zimolez obecný, kalina obecná, kalina tušalaj..
Chtěli bychom masivní neprůhledný plot, který bude tlumit i hluk, můžeme vysazovat cik-cak do dvou řad vzdálených metr od sebe.
Pokud bychom potřebovali extrémně rychle rostoucí můžeme použít sibiřské jilmy sázené nahusto, cca 4-5ks na metr. S dostatkem vláhy mohou mít po dvou letech přes 3m. Jelikož je to rychle rostoucí dřevina, je potřeba počítat s tím, že při kombinaci s výsadbou jiných keřů jim vezme část vody a jejich růst se zpomalí, pokud nebudou v dostatečné vzdálenosti.
Stálezelené keře na živý plot
Bambus fargesia je trsnatý bambus, který nevytváří odnože a rychle dorůstá do výšky až 5m podle odrůdy a šířky kolem 2m. Nejčastěji se sází jedna sazenice na metr.
Zimostráz pomalu rostoucí stálezelený keř vhodný spíše do stinějších míst.
Ptačí zob je poloopadavý keř, který pomalu dorůstá do výšky 3m. Výsadba cca 3 sazenice na metr.
Hlohyně šarlatová je velmi nenáročný trnitý a stálezelený keř dorůstající do výšky 2,5 – 3m.
Mahonie je stálezelený keř bez trnů, ale s trnitými listy dorůstající výšky 1m až 4m podle odrůdy .
Akebia poloopadavá velmi rychle rostoucí liána s jedlými plody připomínajícími mučenku, neboli pason fruit.
Jedlý živý plot
Stejné jako živý plot. Pokud bude plot pouze z jedné řady jedlých rostlin, budeme vysazovat 1m – 1,5m od hranice pozemku, nebo plotu. Rozestup mezi rostlinami 0,5m – 1m, záleží na druhu a našem očekávání, zda chceme spíše hustý plot, nebo je pro nás přednější množství ovoce a každé rostlině tak dopřejeme trochu více místa a světla. Ale stále se jedná zejména o vytvoření bariéry, úroda ovce je již bonusem navíc. V guildu budou mít keře mnohem více prostoru.
Plot může vypadat následovně:
Široce rostoucí – dřín, rakytník, ostružiny, maliny, jedlé hlošiny, kiwi kolomikta, vinná réva, arónie, akebie, zimolez, kdoulovec, rybíz, angrešt, višeň keřová..
Vyšší patro – hloh, broskve, meruňka, líska, mirabelka, višeň, muchovník – zaleží na kultivaru, některé jsou velmi vzrůstné, mohou zde být zakomponovány jedlé kaštany, které jsou vhodné na kopicování.
Z jedlých kaštanů může být vysazen dvojitý jedlý živý plot, prosázen nižšími keři, kdy bude docházet jednou za pár let ke střídavému kopicování jedné z řad tak, aby vždy druhá řada byla dostatečně vzrostlá a vytvářela bariéru. Získáme tím jak plody, tak dřevo.
Více jedlých stromů a keřů pro inspiraci viz. Jedlé stromy a keře
U nás je jedlý plot vysázen téměř po celém obvodu zadní části pozemku. Jsou zde vysázené zejména keře, několik popínavek a je zde zakomponovaných několik stromů. Za několik let zde bude krásně chráněný pozemek, který navíc ponese úrodu po celém svém obvodu. V jedlém plotě jsou pouze ovocné rostliny se zhruba metrovým rozestupem do vyhloubených jam cca 40x40x40cm naplněných kompostem. Jsou střídány vzrůstnější s těmi, co rostou více při zemi, aby rostliny vytvořili „kompaktní“ porost.
Rostou zde maliny všech barev, ostružiny, malinoostružiny, kiwi, hroznová vína, muchovníky, angrešty, rybízy, josty, keřové višně, hlošiny, zimolezy, rakytníky, kdoulovce, arónie a několik stromů – pawpaw, jedlé kaštany, jeřáb sladkoplodý a moruše.
Plot každoročně mulčuji. Během jara doplním novou slámu cca 30cm neslehlé vrstvy. Pod slámou je téměř vždy vlhko a tráva slámou prorůstá již jen minimálně.
Jedlý živý plot kromě mulče nevyžaduje žádnou údržbu a poskytuje bohatou úrodu.
Větrolam
Silný a chladný vítr dokáže ochladit jinak velmi teplé místo, přerušením toho proudění je základním předpokladem pro jakoukoli další práci s mikroklimatem. Vybudováním větrolamů na návětrných stranách vytvoříme chráněná místa, jejichž velikost, nebo-li délka od větrolamu bude zhruba 5ti násobek jeho výšky.
Stromy do větrolamů budeme vysazovat cca 3 metry od sebe, záměrem je docílit kompaktní bariéry, kdy se jednotlivé koruny budou plně překrývat ještě hustěji než v lese. Vzdálenost od hrany pozemku bude dle situace, můžeme vycházet alespoň cca 3m.
Do větrolamů jsou vhodné vysoké a hluboce kořenící stromy jako lípy, javory, habry, jilmy.. Jsou to stromy, které také dobře snaží ořez a mohou být kopicovány.
Pokud potřebujeme mít větrolam rychle vzrostlý, můžeme vysadit japonské topoly. Jsou to neuvěřitelně rychle rostoucí dřeviny, které mohou dosahovat úctihodných výšek po několika letech s roční přírůstkem 2,5 – 4m! V jejich blízkosti nic jiného neporoste, svojí žízní vezmou veškerou vodu v jejich blízkosti.
Pokud bychom pod nimi chtěli vysázet jedlý plot, je vhodné jej umístit alespoň do 5ti metrové vzdálenosti od topolů.
Jsou pak kultivary, které odnožují a které nikoli. Může z této vlastnosti být výhoda nebo nevýhoda. Také jsou vhodné na kopicovaní a nabízí pravidelný zdroj štěpky.
Jedlý větrolam
Větrolam může být vysázený z jedlých stromů, hodí se na to zejména ořešáky, ale mohou být použity i jiné ovocné stromy.
Kombinace větrolamu a živého plotu
Oplocení
Pokud budeme chtít pozemek ochránit před nevítanými hosty, je vhodné zvolit nějaký typ oplocení.
Může být klasický plot, nebo snadná varianta s lesnickým pletivem a akátovými kůly.
Akátové kůly vydrží několik desítek let v zemi, smrkové pouze jednotky let. Tento typ plotu je charakterizován pouze jako dočasná stavba, může být tedy postaven téměř kdekoli. Pokud je v místě velké množství divokých prasat, může být plot doplněn „podhrabem“ buď se jedná o lať, která drží plot u země nebo nařezané kari sítě zapíchané do země.
Otevření do kraje
Jsou místa, která vyložené svádí k tomu, aby byla spojena s okolím a ponechána otevřená do širokého kraje.
Pro lepší úrodu může oplotit záhonoviště a vybudovat ochranu pro jednotlivé stromy a keře.