Jak vypěstovat silné sazenice
Pro pěstování silných a zdravých sazenic je dobré mít na vědomí, jak rostlinu ovlivňují vnější podmínky, respektive jaký je jazyk okolí a jak jej rostlina vnímá.
Při pěstování venku jsou tyto podmínky dané, komplikace začíná při předpěstování v umělých podmínkách. Třeba doma za oknem, kdy je rostlina mimo své přirozené prostředí a dostává nesourodé informace na základě kterých pak vyhodnocuje jak růst.
Pochopením toho, co a jak rostlinu ovlivňuje nám umožní předpěstovat krásné a vitální sazenice, ať už pěstujeme v přitápěném skleníku, pod umělým osvětlením, na chladné chodbě nebo doma za oknem pod zářivkou. Podmínky mohou být tedy velmi rozdílné, jde o to, aby vytvářeli celistvou informaci pro rostlinu.
Rostliny mohou prosperovat ve velmi v různorodých podmínkách, ale důležitý roli hraje jejich vzájemný vztah. Například tabulku VPD na konci stránky umožňuje krásný vhled.
Vliv teploty a světla
Pokud jsou splněny základní podmínky – kvalita substrátu, přirozená vlhkost, dostatek vláhy a živin a ani jejich nadbytek. Je pro růst a vývoj rostlin určují vztah mezi teplem a světlem.
okud jsou splněny základní podmínky – kvalita substrátu, přirozená vlhkost, dostatek vláhy a živin a ani jejich nadbytek. Je pro růst a vývoj rostlin určují vztah mezi teplem a světlem.
Málo světla a moc tepla
V tomto případě rostlina vychází z toho, že infromace o teplotě okolí jí říká, že už je léto. Roslina reaguje na pocit zastínění a vynaloží veškerou energii k tomu, aby se dostala na „slunce“. Začne se tedy vytahovat, jak jen to jde a končí to nekonečně vytáhlou sazenicí, protože ať se vytáhne jak chce, slunce nikde nedojde.
Moc světla a málo světla
Rostlina je více v zimním módu, informace o teplotě jí říká, že není kam spěchat, protože je zima, která značí nedostatek světla. Metabolizmus rostliny ještě spí a i když bude dodáno velké množství světla, tak jej rostlina nezužitkuje a poroste i tak velmi pomalu.
Optimální podmínky
Vhodných podmínek lze docílit buďto při nedostatku světla snížením teploty v prostoru, kde pěstujeme. Sazenice sice porostou pomalu, ale krásně kompaktně. My se na to můžeme připravit tím, že vysadíme papriky třeba v již prosinci.
Naopak pokud máme teplý prostor, kde není možné snížit teplotu, můžeme zvýšit intenzitu osvětlení. V této variantě se dočkáme bujnějšího růstu a naopak sazenice může vysadit i o něco později, než je doporučené.
Je pak na našem nadšení a našich možnostech, pro který se rozhodneme.
Z přechozích poznatků vyplívá, že pro zdárný růst silných sazenic nepotřebujeme dodržet konkrétní podmínky, ale udržet optimální poměr mezi nimi. A pokud tento poměr bude dodržen, sazenice budou spokojeně růst, buď pomaleji, nebo rychleji, ale krásně kompaktně se zdravým a silným vzhledem.
Nabízí se tak možnost pro každého, aby si je vypěstoval ve svých podmínkách s vynaložením malého úsilí.
Každé místo bude mít své optimum jinde, pokud pěstujeme na chladné, dostatečně osvětlené chodbě u jižního okna, můžeme vysévat na konci prosince a dočkáme se krásných sazenic, a naopak pokud budeme mít sazenice u severního okna ve vyhřátém bytě s noční teplotou u 20°C, pravděpodobně se jich nikdy nedočkáme, pokud jim alespoň trochu nepřisvítíme nějaký zdrojem světla. Můžeme předpěstovat v pěstebních boxech všech různých rozměrů pouze pod umělým osvětlením a nebo můžeme přidat umělé osvětlení do skleníku, který je lehce vytápěný.
Viz. Vytápění skleníku
Ideální teplota pro sazenice
Minimální teplotní podmínky pro růst teplomilných sazenic (papriky jsou citlivější než rajčata) jsou v denní době kolem 15°C a v noci by nikdy neměli klesnout pod 5°C, spíše 8°C. Rostliny budou mít velmi pomalý růst. Květináče budou zůstávat dlouho vlhké, je tedy lepší volit spíše menší a dávat velký pozor na přelévání.
Ideální podmínky, pro teplomilnou zeleninu (po vyklíčení) při dostatku světla jsou kolem 20°C – 25°C a s poklesem nočních teplot o cca 5°C – 10°C. Těchto podmínek je celkem snadné dosáhnout a nepřinášejí žádná další úskalí. (dostatek světla nebude za jižním oknem v březnu)
Rychlost metabolismu těchto rostlin se zvyšuje až ke 30°C s dostatkem intenzivního světla, dostatkem živin a s vyšší vlhkostí. Rostliny pak rostou opravu rychle. Rostliny potřebují dostatek vláhy a květináče mají tendenci prosychat rychle.
Nejvyšší intenzity růstu dosahují někde kolem 33°C – 35°C s velmi intenzivním světlem, zvýšenou hladinou CO2 (1500ppm až 1800pmm, běžně 400ppm – 500ppm). Je nezbytné důkladné dodržováním VPD, důkladná správa příjmu živin a zálivka, každé malé zaškobrnutí znamná velký stres pro rostliny. V takových podmínkách je pak možné lehce pozorovat každodenní přírůstky.
O VPD viz. níže na stránce.
Zimní předpěstování a umělé osvětlení
Platí předešlé poznatky, čím silnější světlo, tím větší teplo rostlinám bude vyhovovat. Může být 20°- 25°c se slabším světelným zdrojem a až 25° – 30°C (stovky W na m2). Sazenice se odvděčí pak velmi silným růstem.
Pro teplotu kolem 22°C bude potřeba osvětlení 100w – 200w/m2 pro malé sazeničky v prostoru bez jiného světelného zdroje. Za oknem v zimních měsících bude stačit výkon poloviční. Pokud se sazenice vytahují, je potřeba zvýšit intenzitu osvětlení. Docílit toho jde dvěma způsoby, zvýšením výkonu, nebo přiblížením světelného zdroje k sazenicím.
Při 30°C a výše se značně zrychluje odpar vody z rostlin (rostlina může zužitkovat světelný výkon 500w/m2 a více). Můžeme z toho těžit, ale je potřeba si uvědomit, že rostlina je nyní spíše něco jako profesionální sportovec a je potřeba vyladit další aspekty.
Jak dlouho svítit
Pro růst sazenic bude dostatečných 14 hodin denně, ale můžeme jim dopřát až 18 hodin.
Výška světelného zdroje
Záleží na volbě světelného zdroje, bude-li rostlinám svítí zářivka, ideální umístění bude 20-50cm na vrcholky rostlin. Výkonnější led světlo nebo vysokotlaká výbojka bude mít dostatečný osvit i z vyšších výšek.
Typy osvětlení
Nejvhodnější jsou plno spektrální světla, která se nejvíce podobají dennímu světlu. Světelné spektrum se udává v Kelvinech, pro růst je ideální vyšší hodny, pro tvorbu plodů naopak honoty nižšší.
Je na výběr z mnoha variant, zářivky, úsporky, led světla a vysokotlaké výbojky. Záleží pak na mnoho faktorech, které světlo bude nejvhodnější.
Zářivky
Ideální pro použití jako dosvit při pěstování za okny. Malý světelný výkon, nevydávají teplo, možnost zavěsit nízko nad rostliny a praktický dlouhý tvar, který pokryje dlouhou plochu za oknem. Nízká pořizovací cena.
Úsporné lampy (CFL)
Použití jako silnější zářivky nebo pro mladé rostlinky, bez dalšího zdroje světla. Nevydávají moc teplo, většinou se montují pod stínítka s objímkou a vypadají pak nevzhledně, lze je také zavěsit nízko nad vrcholky rostlin. Malé úsporky pro pěstování lze zapojit do klasických objímek e27 pro běžné žárovky, pro silnější je potřeba objímka e40.
Led světla
Nejvýkonnější umělý zdroj osvětlení. Lze je zavěsit nízko nad vrcholky rostlin a stejně tak i vysoko, kdy díky svému výkonu pořád poskytují dostatečnou sílu osvitu. Vyrábí se v nejrůznějších tvarech. Bývají výkonově regulovatelná. Nevydávají teplo, v bytě ideální, nebo v teplých prostorech. Mohou být designově i hezká. Jsou k dispozici od malých a slabých světýlek pro přisvícení za oknem za pár stokorun až po velmi výkonné panely za desítky tisíc – a vše mezi tím. S dostatečným výkonem je možné sklízet i zralé plody.
Vysokotlaké a plasmové výbojky
Jsou výkonné, Z velké výšky osvítí velkou plochu, ale nemají tak vysokou účinnost jako LED. Část spotřeby energie je měněna na teplo a hodí se třeba do chladnějším prostředí, kde přirozeně zvýší teplotu. Mají spíše průmyslový vzhled. Pod tímto osvětlením můžeme také sklízet zralé plody. Jsou k dostání jako kompletní sada, nebo jako stavebnice předřadník, stínítko a žárovka. Zde i ty nejlevnější vycházejí na jednotky tisíc korun.
Kde je koupit
Obrovský výběr je v growshopech, kde se prodávají pouze světla určená pro pěstování rostlin, výběr to tedy může značně ulehčit. Případně na internetových bazarech se dají pořídit občas za zlomek původní ceny. Velká část mého vybavení pochází právě z bazaru.
Nejen pro sazenice
Světla mají velmi jasné bílé světlo, výborné pro práci. Mohou pak více než dobře posloužit třeba na osvětlení dílny.
VPD - vztah mezi vlhkostí a teplotou
Rostliny mohou dobře prosperovat při vyšších teplotách, ale potřebují k tomu i vyšší vlhkost, třeba jako v deštném pralese. V angličtině se používá označení VPD – Vapor Pressure Deficit. Který udává ideální a bezpečný vztah mezi teplotou a vlhkostí.
Čím je tepleji, tím více rostlina odpařuje vody. Může se dostat do bodu, kdy bude odpařovat více, než kolik zvládne transportovat z kořenů do listů. Nejen, že se její růst zpomalí, nebo zastaví, ale také jí to může velmi vážně poškodit – roztrhají se buněčné membrány. Tento tlak směrem ven z rostliny jde snížit tím, že se zvýší vlhkost. Čím bude okolní vzduch vlhčí, tím bude tlak menší. Pro většinu rostlin není problém vyšší teplota, ale vyšší teplota bez zvýšení vlhkosti.
Tato optimální hranice, kdy rostlina je na maximálním využití svého metabolismu, jde dále zvedat zvyšováním koncentrace co2, cca až k 4 násobku současné koncentrace v ovzduší.
Pro rostlinu je nejhorší scénář, kdy zvyšuje teplota, ale nezvyšuje se koncentrace co2 a vlhkost.
A naopak, rostlina také může prosperovat v chladnějších teplotách, ale je to podmíněné snížením vlhkosti. Tak, aby vrostlo VPD – v nižší teplotě rostlina přirozeně méně vody odpaří, tento rozdíl lze vyrovnat snížením vlhkosti, čímž naroste tlak vody směrem ven, z rostliny.
Živiny
Při vyšších teplotách rostlina více pije, má rychlejší metabolismus a potřebuje také více živin. Je tedy nezbytné jí tyto živiny dopřát. Musí být dodrženo zvýšení vlhkosti, protože pokud k němu nedojde, tak naopak čerpání vody se zvýšeným obsahem živin a silným odparem vlhkosti z listů bude docházet k vnitřnímu přehnojení rostliny a pálení listů. Koncentrace živin unitř rosliny by se zásadně zvyšovala právě nadbytečným odparem.