Akumulace tepla ve skleníku
Akumulační tepelné zdroje přes den teplo ze skleníku odebírají a akumulují jej a v noci naopak uvolňují zpět – snižují výkyv teplot mezi dnem a noci. Přes den „chladí“ a přes noc „topí“.
Obecně je jejich účinnost nízká a velmi závisí na počasí, zda je slunečno, nebo dlouhodobě pod mrakem – pak se jejich efekt vytrácí.
Skleník, který se bude snažit využít akumulačních zdrojů čistě pasivních, by měl být postaven se stejnou logikou jako pasivní dům. V první řadě izolace a orientace, v druhé také izolace. Pasivní zdroje k poměru k tepelným ztrátám skleníku uloží velmi málo tepla, které pak uvolňují, viz. fyzika a skleník. Je tedy nutné pro jejich zužitkování využívat silnější polykarbonát, více než 10mm, dokonalé utěsnění všech skulin, přerušení veškerých tepelných mostů, viz. fyzika a skleník, ideálně zaizolování základů a nejlépe i vyzdění severní stěny.
Pokud důkladně spočítáme vše ohledně akumulačních schopností materiálů a uděláme poměr k tepelným ztrátám skleníku, viz fyzika skleník. A měli bychom cíl pouze pomocí pasivního ohřevu a významně zvyšovat teplotu ve skleník, dojdeme k tomu, že i přes splnění výše popsaných podmínek bychom akumulačními materiály zabrali více místa, než kolik by zbylo pro rostliny.
Pasivní akumulace tedy nenahradí zdroj vytápění, ale je pro ně skvělým doplňkem – používat jí ve skladbě s dalšími zdroji tepla.
Akumulace tepla do vzduchu
Akumulace do vzduchu – samotný vzduch ve skleníky funguje jako akumulátor tepla. Čím větší skleník, tím více tepla naakumuluje k poměru jeho povrchu. Čím silnější polykarbonát, tím déle vzduch udrží teplotu.
Akumulace tepla do vody
Akumulace tepla do píseku
Akumulace tepla do cihel
Zděná severní stěna skleníku, nebo vyvýšen záhony z cihel (bohužel budou mít tendenci záhony vysušovat).
Stejné údaje jako písek. 1000kg plných cihel = cca 0,7m3 ohřátý o 1°C uložíme 270kWh. S cihlami ve skleníku osobní zkušenost nemám, ale pravděpodbně budou fungovat velmi podobně jako písek.
Severní stěna vyzděná z cihel, ideálně silnější, by kromě velmi dobré izolace mohla poskytnou relativně velký objem pro akumulaci a ještě ideálně nastavená na přímý jih.
Využití přirozeného půdního tepla
Pokud máme základy skleníku izolované, je to skvělý způsob jak využívat přirozené půdní teplo pod skleníkem s minimálním vlivem ochlazování půdy venkovními mrazy. Třeba ulička vyhloubená pod úroveň terénu ještě zvýší dostupnost toho zdroje.
Pokud ve skleníku uděláme betonovou podlahu, ochuzujeme se o tento přirozený zdroj tepla. Neplatí to v případě, že plánujeme tropický skleník, kde bychom v noci přes zimu udržovali 20°.
Zahloubení skleníku pod úroveň terénu
Velmi dobrým způsobem může být zakopaní skleníku, třeba pouze o 0,5m pod úroveň terénu pokud to podmínky dovolí. V nejlepším případě ve svahu s jižní orientací skleník zapustit do svahu s přední stranou na úrovni terénu, nebo lehce pod a se severní stranou v zemi. Velmi dobře by se využilo přirozené půdní teplo ze země a akumulační schopnost hlíny, které by na severní straně, při zachování velmi dobrého prosvětlení z jižní strany.
Akumulace tepla do půdy - záhonků
Hlína, tedy záhonky samy o sobě fungují také jako akumulační zdroj. Nicméně má malou tepelnou vodivost, takže teplo hůře ukladá.